VÁŠSPRÁVCECZ
...aby se Vám lépe žilo

Středa 28.10.2020

Komentář ke vzorovým stanovám SVJ

K § 1:

Ustanovení odstavce1 předpokládá použití vzorových stanov do té doby, než nabudou účinnosti vlastní stanovy přijaté usnesením shromáždění společenství. Jde o změnu dikce oproti znění § 1 dosavadního nařízení, podle něhož se vzorové stanovy použijí pouze do dne schválení vlastních stanov; tato dikce však nezohledňovala případnou situaci vzniklou tím, že shromáždění sice schválilo stanovy, ale s pozdější účinností než je den jejich schválení.

V odstavci 2 se nově zařazuje ustanovení upravující použití některých ustanovení vzorových stanov v případě, že ve schválených stanovách společenství bude opomenuta úprava některých z náležitostí, které musí stanovy společenství obsahovat podle § 9 odst. 14, zákona o vlastnictví bytů (obligatorní náležitosti). Takto doplněné ustanovení nařízení vlády odpovídá logickému výkladu zmocňovacího ustanovení v § 9 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů. Vzorové stanovy, popřípadě pouze některá ustanovení z těchto vzorových stanov, se v souladu s tímto zmocněním použijí pouze v případě, že neexistuje platná úprava provedená vlastními stanovami společenství (tedy buď nejsou schváleny stanovy jako celek nebo nejsou schváleny některé z povinných náležitostí stanov). Problémem však zůstává určitá právní nejistota, zejména z hlediska postavení tzv. třetích osob, kdy máme obavy, že nebude dostatečně zřejmé, která ustanovení platí z přijatých stanov a která ze stanov vzorových. Vzhledem k této dikci nebylo třeba ani stanovovat v přechodných ustanoveních termín, do kterého je třeba dát přijaté stanovy do souladu se zákonem, popř. s přijatými vzorovými stanovami.

K § 2:

Dnem účinnosti nařízení se zrušuje dosavadní nařízení vlády č.322/2000 Sb.

K § 3:

Datum účinnosti nařízení vlády, se stanovuje k 1. červenci 2004; žádná legisvagance není v tomto případě potřebná, protože stanovy jednotlivých společenství, schválené před účinností navrhovaného nařízení, nejsou vydáním nových vzorových stanov dotčeny.

Komentář k příloze

K článku I:

V odstavcích 1 a 3 jsou namísto dosavadní preambule vzorových stanov zařazena základní ustanovení vymezující v souladu se zákonem o vlastnictví bytů postavení společenství jako právnické osoby.

V odstavci 2 se zavádí používání jednotného pojmu "člen společenství", neboť každý vlastník jednotky, na něhož se vztahují stanovy společenství, je totiž členem tohoto společenství.

K článku II:

Nově se do vzorových stanov zařazuje ustanovení o názvu a sídle společenství, neboť jde o povinné náležitosti stanov podle § 9 odst. 14, písm. a) zákona o vlastnictví bytů.

Od vzniku společenství až do doby přijetí vlastních stanov společenství není přijat žádný název ani není určeno sídlo společenství, ačkoliv již společenství existuje jako právnická osoba. Název a sídlo společenství odpovídá požadavku shora uvedeného ustanovení zákona o vlastnictví bytů; určení sídla současně odpovídá ustanovení § l9c občanského zákoníku.

Pro dobu do schválení vlastních stanov lze určit sídlo vzorovými stanovami jedině označením domu, pro který společenství vzniklo a formulovat tedy sídlo v návaznosti na údaj obsažený v názvu společenství.

Zařazení těchto náležitostí do vzorových stanov je nezbytné především ze dvou důvodů:

- jde o obligatorní náležitosti stanov společenství podle § 9 odst. 14 písm. a) zákona o vlastnictví bytů;

- v době do přijetí vlastních stanov bude společenství činit právní úkony i ve vztahu ke třetím osobám a je nezbytné, aby je činilo pod svým názvem a sídlem. Současně musí být zřejmé, kam mohou být platně doručovány písemnosti pro společenství, které nemá schváleny vlastní stanovy.

K článku III:

Předmět činnosti společenství je upraven a doplněn tak, aby odpovídal jeho širšímu výslovnému vymezení v novelizaci zákona o vlastnictví bytů, provedené zákonem č.451/2001 Sb. (§ 9 odst. 1 a § 9a/ zákona).

Jednotlivé činnosti považované za správu domu jsou vymezeny v zásadě shodným způsobem jako v dosavadních vzorových stanovách, se zpřesněním odpovídajícím zkušenostem s aplikací těchto ustanovení v praxi a doplněním v návaznosti na novelu zákona o vlastnictví bytů.

V odstavci 2 je obsaženo oprávnění společenství k uzavírání smluv podle § 9a zákona o vlastnictví bytů po novelizaci provedené zákonem č.451/2001 Sb. Shodně jako v zákoně jde pouze o příkladný výčet smluv. Současně se stanoví v odst. 3 povinnost společenství kontrolovat plnění těchto smluv a vyvozovat důsledky z jejich neplnění.

V odstavci 4 jsou příkladem uvedeny jednotlivé činnosti společenství spojené se správou domu a pozemku s některými zpřesněními podle poznatků z praxe a s vypuštěním ustanovení o odděleném účtování na jednotlivé jednotky, které působilo v praxi potíže jak při výkladu tak při uplatňování v účetnictví společenství.

V odstavci 5 jsou příkladem uvedeny činnosti společenství při zajišťování služeb spojených s užíváním jednotek a společných částí domu. V souladu s novelizací zákona o vlastnictví bytů došlo k vypuštění uvozovací věty, podle níž tyto činnosti mělo vykonávat společenství "na základě pověření vlastníky jednotek". Jednotlivá ustanovení jsou v potřebném rozsahu především formulačně zpřesněna.

V odstavci 6 jsou v samostatném ustanovení uvedeny činnosti společenství ve vztahu ke společným částem domu sloužícím též jiným osobám než členům. Oproti dosavadním vzorovým stanovám je dikce zjednodušena a v souladu s novelizovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů zpřesněna (zákon zavedl širší pojem "společné části domu" sloužící též jiným osobám, oproti dosavadnímu pojmu "technická zařízení").

V odstavci 7 jsou pod písmeny a) a b) nově zařazeny činnosti vycházející z novelizace zákona o vlastnictví bytů (§ 9a odst. 3 a § 9 odst. 1).

K článku IV:

V tomto článku se uvádějí činnosti, které nepatří mezi správu domu a mají povahu změny stavby a změny v užívání stavby.

Podle ustanovení §11 odst. 5 zákona, je k přijetí usnesení o změně stavby (s odkazem na stavební zákon) a o podstatných změnách týkajících se společných částí domu zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Nejsou zde uvedeny rekonstrukce a modernizace domu.

Definice změny dokončené stavby ve stavebním zákoně (§139b) rekonstrukce ani modernizace výslovně nezahrnuje, uvádí (vedle nástaveb a vestaveb) stavební úpravy. Z toho lze dovodit, že pouze modernizace a rekonstrukce vyžadující stavební úpravy lze klasifikovat jako změny stavby.

Definici podstatné změny společných částí domu žádný předpis nevymezuje. Za takovou změnu nelze automaticky pokládat jakoukoliv rekonstrukci nebo modernizaci, ale jen takové práce, které vyžadují stavební povolení (ty, které mu nepodléhají, zřejmě nepředstavují podstatnou změnu).

V souladu s výše uvedeným a v zájmu vysvětlení nejasného ustanovení zákona, které v praxi působí řadu problémů, doporučujeme doplnit znění čl. IV v tom smyslu, že k modernizacím a rekonstrukcím společných částí domu, které nepředstavují změnu stavby a tedy nevyžadují stavební povolení, není zapotřebí souhlasu všech členů společenství a že pro rozvrhování příslušných výdajů na jednotlivé jednotky platí stejná pravidla jako pro rozvrhování nákladů na správu domu.

K článku V:

V článku V je zařazeno nové souhrnné ustanovení upravující zajišťování správy domu a další činnosti se správou spojených na základě smlouvy se správcem. Jde o ustanovení, které reaguje na současnou praxi, kdy převážná většina společenství zajišťuje běžné provozní, administrativní a další činnosti spojené se správou domu a pozemku a další související činnosti na základě smlouvy s fyzickou či právnickou osobou podnikající v tomto oboru.

Výslovně se upravuje postup pro případy, kdy společenství zajišťuje činnosti správy domu a další činnosti na základě smlouvy s osobou pověřenou správou domu (správcem). Jde o ustanovení, jehož zařazení do vzorových stanov si vyžaduje současná praxe. Změny v obsahu smlouvy nebo změny v osobě správce schvaluje shromáždění.

Do smlouvy se správcem, doporučujeme doplnit některá další ustanovení: např. ujednání o tom, zda úroky z prodlení s platbami od vlastníků a nájemců jednotek, příp. od jiných dlužníků budou výnosem správce nebo společenství, zda nevyčerpané zůstatky záloh od vlastníků jednotek budou při změně správce převedeny na účet nového správce nebo vypořádány přímo s vlastníky jednotek apod.

K článku VI:

Bližší úprava týkající se orgánů společenství je provedena v souladu se zmocňovacím ustanovením zákona o vlastnictví bytů, neboť povinnou náležitostí stanov podle § 9 odst. 14 písm. c) je mj. též úprava postavení orgánů společenství, jejich práv a povinností a způsobu jejich svolávání.

Orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jsou obligatorními orgány podle § 9 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů. Toto zákonné ustanovení současně umožňuje, aby stanovy určily "další orgány" společenství.

Ve vzorových stanovách se proto i upravuje působnost kontrolní komise, popřípadě revizora, jejichž zřízení je fakultativní /písmeno c)/. Jde o orgán, který je např. předpokládán podle příslušných zákonů u typických organizačně právních forem "neziskové sféry", jmenovitě u obecně prospěšné společnosti nebo u nadace či nadačního fondu. Zdůrazňujeme, že tento orgán může být ustaven, rozhodne-li o tom shromáždění vlastníků. Otázkou zůstává, zda se má v nařízení vlády vytvářet prostor pro fakultativní orgány. Podle našeho názoru se toto pojetí hodí do situace, kdy vzorové stanovy mají charakter metodického návodu a nikoli do závazného předpisu, kdy ze samotných vzorových stanov nevyplývá, zda kontrolní komise popř. revizor byl shromážděním vlastníků ustaven či nikoli.

Zákon o vlastnictví bytů neurčuje výslovně, kdo může být členem voleného orgánu společenství, ani se nezabývá podmínkami či předpoklady pro členství v takovém orgánu. Pouze u pověřeného vlastníka je zřejmé, že nemůže jít o jinou osobu než člena společenství. Proto se výslovně určuje, že členství ve voleném orgánu společenství závisí na členství ve společenství a stanoví se požadavek dosažení 18 let věku a způsobilosti k právním úkonům jako předpoklad pro členství ve voleném orgánu. Kromě toho se nově zařazuje do odstavce 2 výslovné ustanovení o možnosti volit do orgánu též zástupce člena společenství, který je právnickou osobou.

Zákon o vlastnictví bytů se rovněž nezabývá okolnostmi bránícími zvolení člena společenství za člena voleného orgánu, ani vzájemnou neslučitelností funkcí. Účelem navrhovaného ustanovení odstavce 3 je určit okolnosti, které brání zvolení do funkce v orgánu společenství; osoby blízké jsou vymezeny obdobně podle ustanovení občanského zákoníku (§ 116 občanského zákoníku). Dále se určuje ve zpřesněné dikci vzájemná neslučitelnost funkcí. Navržené ustanovení stanov má sloužit k ochraně oprávněných zájmů členů tím, že zabraňuje volbě osob blízkých do orgánů společenství či volbě jednoho člena do více orgánů společenství.

Byť je závazek k výkonu volené funkce obecně považován za závazek osobní povahy (např. v obchodním zákoníku viz § 66 odst. 2, který se vztahuje na obchodní společnosti a družstva), je vhodné zařadit do vzorových stanov výslovné ustanovení o povaze závazku k výkonu funkce, aby nevznikaly pochybnosti o tom, že se člen voleného orgánu nemůže nechat zastoupit při výkonu své funkce.

V odstavci 5 se reaguje na novelu zákona o vlastnictví bytů provedenou zákonem č.451/2001 Sb., podle níž došlo k prodloužení maximální doby funkčního období ze 2 let na 5 let (§ 9 odst. 11).

Zákon o vlastnictví bytů neupravuje výslovně skončení funkce člena voleného orgánu společenství. V odstavci 5 se proto výslovně uvádějí též další skutečnosti způsobující zánik členství ve voleném orgánu společenství (zvolení nových orgánů, uplynutí funkčního období, zánik členství ve společenství).

Zákon o vlastnictví bytů nemá žádné ustanovení o možnosti opětovné volby, ani o zákazu takové volby. Proto se v odstavci 6 zařazuje výslovné ustanovení o možnosti opětovné volby za člena orgánu společenství.

Protože nemá tento zákon ani výslovné ustanovení o možnosti odvolání z funkce, je potřebné zařadit v odstavci 7 vzorových stanov výslovné ustanovení o možnosti odvolání člena voleného orgánu z jeho funkce před uplynutím funkčního období.

Do odstavce 8 se zařazuje možnost odstoupení z funkce, kdy odstoupení musí být písemně oznámeno orgánu společenství, jehož je odstupující členem. Speciální postup platí při odstoupení z funkce pověřeného vlastníka, který musí své odstoupení písemně oznámit shromáždění. Účinky jeho odstoupení nastávají dnem následujícím po nejbližší schůzi shromáždění, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. U pověřeného vlastníka je tedy lhůta 30 dnů prodloužena na 60 dnů, kdy důvodem je snaha předejít situaci, kdy by z důvodů odstoupení pověřeného vlastníka nemělo společenství statutární orgán.

Zákon o vlastnictví bytů ani dosavadní vzorové stanovy neupravují možnost volby náhradníků. Vzhledem k tomu, že však zákon takovou možnost nezakazuje, upravuje se v tomto odstavci 9 možnost volit náhradníky, kteří nastupují na místo člena orgánu, jehož členství ve voleném orgánu společenství skončilo před uplynutím funkčního období. Toto ustanovení se však nevztahuje na pověřeného vlastníka, kdy musí v případě skončení jeho funkce vždy dojít k volbě nového pověřeného vlastníka shromážděním společenství.

Zákon o vlastnictví bytů neupravuje způsob hlasování v jednotlivých orgánech společenství. Stanovy zavádějí v odstavci 10 veřejné hlasování s tím, že shromáždění vlastníků jednotek se může nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů usnést na tajném hlasování o určité věci pomocí hlasovacích lístků. Návrh na provedení tajné volby může podat kterýkoliv člen společenství zúčastněný na shromáždění. Stanoví se zároveň povinnost, aby v případě rozhodnutí o tajném hlasování byl současně určen postup pro tajné hlasování.

Z úpravy přijaté v tomto článku je zřejmé, že se přebírají některá ustanovení, která známe z právní úpravy obchodních společností a zejména družstev v obchodním zákoníku.

Ustanovení § 9 odst.9 zákona o vlastnictví bytů, kterým je upraveno řízení záležitosti společenství pro případ, že buď se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství (tj. v zásadě k volbě výboru nebo pověřeného vlastníka), anebo se sice sejde, ale orgány nejsou zvoleny (tj. není zvolen buď výbor nebo pověřený vlastník) se přejímá do odstavce 11. Výše uvedené ustanovení zákona o vlastnictví bytů je nutné vztáhnout také na případy, kdy dosavadní statutární orgán nemůže plnit svou funkci např. proto, že poklesne počet zvolených členů výboru a nelze provést doplnění z řad náhradníků.

K článku VII:

Shromáždění je jedním z obligatorních orgánů společenství. Podle ustanovení § 9 odst. 7 písm. a) zákona o vlastnictví bytů je nejvyšším orgánem společenství. Výslovně se určuje, že shromáždění tvoří členové společenství.

Zákon o vlastnictví bytů upravuje ve věci voleb orgánů společenství pouze působnost shromáždění k volbě výboru nebo pověřeného vlastníka v § 9 odst. 7 písm. b/, odst. 8 a odst. 12, chybí však ustanovení o odvolání členů. Proto je v odstavci 2 vzorových stanov tato působnost shromáždění doplněna. Současně je působnost v těchto věcech vztažena také na případnou volbu a odvolávání členů kontrolní komise, popř. revizora.

Základ výlučné působnosti shromáždění vyplývá ze zákona o vlastnictví bytů uvedených v jednotlivých ustanoveních o shromáždění (§ 9 odst. 8, § 9a odst. 4, § 11 odst. 4 a 5, § 15 odst. 2).

Úprava výlučné působnosti shromáždění v návrhu vzorových stanov vychází ze zákonných ustanovení a zařazuje též další důležité záležitosti do výlučné působnosti shromáždění. Oproti dosavadním vzorovým stanovám je v návrhu výčet činnosti spadajících do výlučné působnosti shromáždění výrazně širší, a to především z důvodů, že novelizace zákona o vlastnictví bytů provedená zákonem č.451/2001 Sb. rozšířila resp. výrazněji konkretizovala předmět činnosti společenství /v poslední větě § 9 odst.1 a dále v nově vloženém § 9a)/. V zájmu komplexnosti jsou dále zařazeny ty věci, které do výlučné působnosti shromáždění svěřuje přímo zákon o vlastnictví bytů.

Záležitosti uvedené v odstavci 3 pod písm. a) až d), dále pod písm. f) a h) jsou výlučnými působnostmi shromáždění podle zákona o vlastnictví bytů a stanovy nemohou tuto působnost svěřit jinému orgánu.

Záležitosti pod písmeny: e) -schválení roční účetní závěrky, g) - rozhodování o výši záloh na úhradu za služby, i) - rozhodování o vymáhání plnění povinností uložených členům společenství, k) – rozhodování v majetkových věcech, l) – stanovení výše odměny členům výboru či pověřenému vlastníku, m) rozdělení zisku společenství, n) pravidla pro užívání společných částí domu a o) schvalování rozpočtu společenství nejsou v zákoně o vlastnictví bytů výslovně uváděny jako výlučné působnosti shromáždění. Lze však považovat za vhodné, aby tyto důležité záležitosti byly zásadně v působnosti shromáždění, přičemž v některých z těchto věcí (podle podmínek a potřeb v konkrétním společenství) je případně možné usnesením shromáždění svěřit je do působnosti výboru nebo pověřeného vlastníka (jmenovitě ve věcech uvedených pod písmenem g) a i). Rozsah působností takto přenesených na výbor či pověřeného vlastníka by měl být vždy individuálně zvažován podle reálných podmínek v tom kterém společenství.

Ustanovení odstavce 4 vychází z příslušných ustanovení zákona o vlastnictví bytů (§ 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 9 a 10) a ze znění dosavadních vzorových stanov.

V odstavci 5 se vychází z ustanovení § 11 odst1 zákona o vlastnictví bytů a doplňuje se lhůta pro svolání tohoto "mimořádného" shromáždění.

Dále je v odstavci 6 řešena "patová" situace pro případ, že příslušný svolavatel nebude plnit svou povinnost svolat shromáždění. V zásadě odpovídá řešení uvedenému v dosavadních vzorových stanovách.

Dosavadní vzorové stanovy určují, že o svolání shromáždění musí být členové společenství písemně vyrozuměni nejméně l5 dní před konáním schůze shromáždění. V odstavci 7 se navrhuje svolávat shromáždění současně písemnou pozvánkou i vyvěšením pozvánky na domovní vývěsce společenství.

V odstavci 8 se stanoví stejná lhůta pro odeslání a vyvěšení pozvánky a její další náležitosti. Zákon o vlastnictví bytů neupravuje nejzazší datum odeslání pozvánky ani její náležitosti. Proto se tyto záležitosti upravují ve vzorových stanovách.

Zákon o vlastnictví bytů neupravuje řízení jednání shromáždění. Proto se řízení upravuje ve vzorových stanovách v odstavci 9 v zásadě shodně s dosavadními vzorovými stanovami. Nově se připojuje odkaz na ustanovení o způsobu řízení jednání shromáždění svolávaného v době, kdy není zvolen výbor nebo pověřený vlastník (postupuje se podle odstavce 4), nebo je svoláváno náhradním způsobem z důvodu, že svolavatel neplní povinnost ke svolání shromáždění (postupuje se podle odstavce 6).

Požadavek přítomnosti členů společenství, kteří mají většinu hlasů k usnášeníschopnosti shromáždění a požadavek souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů k přijetí běžného usnesení je dán kogentním ustanovením zákona o vlastnictví bytů v § 11 odst. 2. Pokud má společenství pouze tři členy, musí být ve stanovách respektováno zvláštní ustanovení o usnášeníschopnosti a přijetí usnesení (viz § 11 odst. 6, podle něhož je k přijetí usnesení shromáždění společenství vždy potřebný souhlas všech členů společenství).

Další ustanovení (odstavce 11 až 16) reagují na změny provedené zákonem č. 451/2001 Sb.

V odstavci 12 se doplňuje šestiměsíční prekluzivní lhůta pro uplatnění zde uvedeného práva u soudu, v odstavci 13 písm. d) je nově uvedena potřeba kvalifikované většiny ke schválení způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky na základě toho, že rozhodování o této věci bylo nově zařazeno do výlučných působností shromáždění (§ 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů).

Zákon o vlastnictví bytů se zabývá zápisem ze shromáždění pouze v kontextu s první schůzí společenství, kde se předepisuje notářský zápis ( § 9 odst. 8 zákona o vlastnictví bytů). Jinak se zákon nezabývá zápisy ze shromáždění či z výboru. Je však potřebné, aby vzorové stanovy obsahovaly alespoň základní náležitosti zápisu.

V odstavcích 17 až 19 se dále zpřesňují ustanovení s tím, že se určuje základní obsah zápisu a doplňuje se odpovědnost svolavatele za pořízení zápisu, způsob jeho podepisování a uschovávání. Tato ustanovení se přiměřeně použijí též na zápisy z jednání výboru či kontrolní komise.

Ve společenství bude vznikat zisk, pokud bude mít vedle příspěvku na správu domu a úroku z běžného bankovního účtu i jiné výnosy (např. úroky z termínovaných vkladů, úroky z prodlení). Je proto vhodné buď přímo ve stanovách zakotvit statut fondu ze zisku nebo schválení tohoto statutu, příp. statutů jiných fondů, doplnit do působnosti shromáždění.

Statut fondu ze zisku může mít tuto podobu:

„Do fondu se převádí zisk vytvořený společenstvím v předchozím účetním období.

Fond se v plné výši rozpustí do výnosů v tomtéž roce, ve kterém byl vytvořen, tj. v roce následujícím po účetním období, ve kterém zisk vznikl, a takto vzniklý výnos se použije na úhradu nákladů na správu domu."

Uvedeným postupem bude naplněna podmínka pro uplatnění snížení základu daně z příjmů právnických osob podle zákona o daních z příjmů (prostředky získané dosaženou úsporou daňové povinnosti musí společenství použít v následujícím zdaňovacím období).

K článku VIII:

V odstavcích 1 až 7 jsou uvedena základní ustanovení o postavení výboru, jeho předsedy a dalších členů, frekvenci zasedání a schopnost usnášení. Tato ustanovení vycházejí z obecných ustanovení zákona o vlastnictví bytů o výboru a členění postavení výboru jako výkonného orgánu a jako statutárního orgánu a doplňuje se základní vymezení činnosti předsedy výboru. V odstavci 2 se podobně jako v dosavadních vzorových stanovách zmiňuje funkce místopředsedy. Dosavadní vzorové stanovy pouze určují, že místopředsedu volí výbor ze svých členů , o jeho působnosti se však nezmiňují. Proto se v návrhu znění odst. 2 působnost místopředsedy doplňuje. Byť se zákon o vlastnictví bytů o místopředsedovi nezmiňuje, lze toto doplnění v návrhu vzorových stanov považovat za úpravu v mezích zákona, neboť se blíže upravují " orgány společenství, jejich práva a povinnosti..." ve smyslu § 9 odst. 14 písm. c) zákona o vlastnictví bytů.

Výslovně se uvádí shodná váha hlasu u každého člena výboru a způsobilost k usnášení a přijetí usnesení; zákon o vlastnictví bytů se těmito náležitostmi u výboru nezabývá, když tato úprava je pouze u shromáždění.

V ustanoveních zákona o vlastnictví bytů není speciálně upravena odpovědnost členů volených orgánů společenství. Lze tedy dovozovat odpovědnost za škodu podle občanskoprávních předpisů; navržené ustanovení vzorových stanov vychází z úpravy obecné odpovědnosti za škodu stanovené v § 420 občanského zákoníku (obecná odpovědnost).

Oproti dosavadním vzorovým stanovám se proto vypustilo ustanovení upravující, kdy se též člen výboru zprostí své odpovědnosti, nesouhlasil-li s rozhodnutím výboru, z něhož vznikla škoda a tento nesouhlas nechal zaprotokolovat – čl. IV odst. 9 věta třetí. Došlo se k závěru, že stanovy nemohou podmínky této odpovědnosti modifikovat, když taková možnost by musela být obsažena přímo v zákoně o vlastnictví bytů.

Přes tuto skutečnost se v odstavci 7 doplňuje povinnost uvést v zápisu ze schůze výboru nesouhlas člena výboru s přijatým usnesením, včetně důvodu nesouhlasu, pokud o zaprotokolování člen výboru požádá.

Zákon o vlastnictví bytů vymezuje působnost výboru jako výkonného orgánu nejdříve negativním způsobem (§ 9 odst. 11) a dále vyjmenovává některé jeho činnosti zejména působnost ke zvolení předsedy výboru (§ 9 odst. 13), povinnost podat návrh na zápis do rejstříku společenství (§ 10 odst. 2), svolávat shromáždění (§ 11 odst.1), sdělovat vlastníkům jednotek výši částky záloh a den splatnosti (§ 15 odst. 2).

Vymezení působnosti výboru v § 9 odst. 11 zákona o vlastnictví bytů, tj. že výbor (nebo pověřený vlastník) "rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění" není v zákonné dikci zcela přesné, neboť výbor dále nerozhoduje ani ve věcech, které jsou přímo ze zákona ve výlučné působnosti shromáždění.

Vzorové stanovy v odstavci 9 reagují na obecné vymezení působnosti výboru ustanovením pod písmenem a). V textu pod dalšími písmeny b) až g) jsou jednak uvedeny výlučné působnosti výboru stanovené na jednotlivých místech zákona o vlastnictví bytů, jednak jsou doplněny další činnosti, které je potřebné z hlediska ochrany zájmů členů společenství i třetích osob svěřit do výlučné působnosti výboru. Účelem je, aby tuto působnost nemohl výbor přenést na jiné osoby (např. na správce nebo na jiné členy společenství).

Vymezení působnosti výboru bylo především zpřesněno v těch ustanoveních, kterých se dotkla novelizace zákona o vlastnictví bytů provedená zákonem č. 451/2001 Sb.

Návrh ustanovení v odstavcích 9 a 10 vzorových stanov vychází dále ze zákonného členění postavení výboru jako výkonného orgánu a jako statutárního orgánu společenství (podle § 9 odst. 11 a odst. 13) a příkladmo se uvádějí nejdůležitější povinnosti výboru.

Postavení výboru jako statutárního orgánu je blíže rozvedeno v odst. 10 písm. a) v návaznosti na ustanovení § 9 odst. 11 zákona a v ustanovení pod písmenem b) je doplněna navazující povinnost vztahující se ke kontrole plnění smluv uzavřených společenstvím. V ustanovení pod písmenem c) jsou zařazeny úkoly výboru jako statutárního orgánu tak, aby navazovaly na ustanovení o činnosti společenství v § 9a odst. 3 a v ustanovení pod písmenem d), aby plnily povinnost plynoucí přímo pro výbor z ustanovení § 10 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, ve znění po novelizaci provedené zákonem č.451/2001 Sb.

K článku IX:

Postavení a úkoly pověřeného vlastníka uvedené ve vzorových stanovách vycházejí ze zákona o vlastnictví bytů (§ 9 odst. 7 písm. b), § 9 odst. 11 až odst. 13, § 10 odst. 2). Jeho působnost je shodná s výborem, jak to vyplývá zejména z ustanovení § 9 odst. 7 písm. b) a § 9 odst. 11 druhá věta .

Ustanovení § 9 odst. 7 písm. b) zákona o vlastnictví bytů užívá dikci, podle níž shromáždění"...pověří výkonem funkce výboru...", z § 9 odst. 12 pak vyplývá, že pověřeného vlastníka shromáždění volí (stejným způsobem jako členy výboru).

"Pověřený vlastník" je tedy orgánem společenství, který je volen shromážděním společenství, pokud není volen výbor.

Výslovně se uvádí jeho postavení jako výkonného orgánu společenství (tedy nikoliv jen statutárního orgánu), jak toto jeho postavení vyplývá z dikce § 9 odst. 11 druhá věta zákona o vlastnictví bytů; věcně tím však nedochází ke změně,

K článkuX:

V návaznosti na možnost ustanovení vzorových stanov o zřízení kontrolní komise (v článku VI odstavec 1) se nově zařazují ustanovení o složení a působnosti kontrolní komise, pokud o jejím zřízení rozhodne shromáždění. Současně se umožňuje, aby společenství s malým počtem členů (nepřesahující 10 členů) zvolilo na místo kontrolní komise revizora.

K článku XI:

Na právní úkony společenství jako právnické osoby se vztahují ustanovení občanského zákoníku (§ 20 odst. 1 a odst. 2).

Kdo je statutárním orgánem ve smyslu § 20 odst. 1 občanského zákoníku a jakým způsobem činí právní úkony navenek, je upraveno v zákoně o vlastnictví bytů, včetně řešení pro případ, že statutární orgán (výbor nebo pověřený vlastník) není zvolen.

Zákon o vlastnictví bytů se však nezmiňuje o právních úkonech, které mohou činit zaměstnanci společenství. Pro právní úkony těchto osob tedy platí právní úprava v § 20 odst. 2 občanského zákoníku i v případě, že by stanovy neobsahovaly žádné ustanovení. Je v zájmu členů společenství, aby stanovy určily základní pravidla pro možnost přijetí zaměstnance či více zaměstnanců, dále pro vymezení pracovního zařazení a pracovní náplně každého případného pracovníka, spolu s vymezením rozsahu právních úkonů, k nimž je oprávněn v rámci svého pracovního zařazení; takto by měly být ochráněny zájmy společenství a jeho členů, ale též zájmy třetích osob. Tyto záležitosti se navrhuje svěřit do působnosti shromáždění; shromáždění bude oprávněno některé z těchto svých působností přenést na výbor či pověřeného vlastníka.

Jeho praktické využití bude přicházet v úvahu pouze v takovém společenství, kde budou určitou činnost vykonávat zaměstnanci a s touto činností bude spojeno oprávnění činit v určitém rozsahu právní úkony za společenství.

K článku XII:

Zcela nově se zařazuje do vzorových stanov ustanovení, které výslovně umožňuje vyjádřit písemně souhlas jednotlivých členů společenství ve věcech, k nimž je třeba souhlasu všech členů společenství podle § 11 odst. 5 a § 13 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, mimo schůzi shromáždění. Z ustanovení § 13 odst. 3 a z jeho zařazení mimo ustanovení o shromáždění společenství taková možnost nepochybně vyplývá; podobný postup se navrhuje vztáhnout též na případy souhlasu podle § 11 odst. 5. Navrhované ustanovení by mělo přispět k zjednodušení postupu při získávání souhlasu všech vlastníků jednotek za situace, kdy se nesejde potřebný počet členů společenství na schůzi shromáždění.

K článku XIII:

Ustanovení o vzniku členství vychází z ustanovení § 9 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a upravuje vznik členství s rozlišením podle toho, zda k nabytí vlastnictví jednotky došlo před vznikem či až po vzniku společenství.

V ustanovení o společném členství se uvádí obecné vymezení vzájemných vztahů vznikajících ze společného členství, které vychází z ustanovení § 139 odst. 1 a § 145 odst. 4 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že zákon o vlastnictví bytů neuvádí nic bližšího ke společnému členství, je zřejmé, že vzájemné vztahy společných členů se řídí ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví (§ 139 odst. 1 obč.zák.), pokud je jednotka v podílovém spoluvlastnictví, anebo o společném jmění manželů (§ 145 odst. 4 obč.zák.), pokud je jednotka ve společném jmění manželů.

V zájmu předcházení pochybností se uvádí způsob hlasování v případě společného členství na schůzi shromáždění

Zákon o vlastnictví bytů neukládá výslovně vést seznam členů. Pouze z ust. § 10 odst. 2 písm. b) zákona vyplývá, že k návrhu na zápis společenství do rejstříku společenství se přikládá též listina "osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi"; jde o prezenční listinu, tedy listinu přítomných, z níž však musí vyplývat, kdo je vlastníkem jednotky a kteří z těchto vlastníků jsou na první schůzi přítomni a s jakou váhou (počtem) hlasů. Seznam členů je však základním dokumentem rovněž pro další schůze shromáždění, neboť vždy je potřebné výslovně konstatovat, kolik má společenství členů a jaký je celkový počet hlasů těchto členů, spolu s konstatováním, kolik hlasů mají členové přítomní na shromáždění. Seznam členů je tedy nezbytným dokumentem společenství a musí být veden a aktualizován s náležitou péčí. Jde současně o dokument, který je nezbytný pro posouzení, zda je shromáždění způsobilé jednat a usnášet se a zda byly splněny podmínky pro přijetí usnesení požadované zákonem a stanovami.

K článku XIV:

Ustanovení o právech a povinnostech člena společenství je koncipováno v návaznosti na práva a povinnosti uvedená v zákoně o vlastnictví bytů (§ 13 až § 16) a v zásadě podle dosavadních vzorových stanov, s úpravou dikce v některých ustanoveních. Nově jsou zařazena uvozovací ustanovení v odstavci 1 a v odstavci 2, z nichž vyplývá, že člen společenství má práva či povinnosti uvedená v příslušných ustanovení zákona a těchto stanov a na tuto uvozovací větu navazuje demonstrativní výčet práv či povinností.

K článku XV:

Zákon o vlastnictví bytů upravuje zánik členství poněkud kusým ustanovením, když pouze stanoví, že "Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky."(§ 9 odst. 5)

Další důvody zániku členství jsou proto uvedeny v odstavci 1 tohoto článku. Důvod zániku členství u člena, který je právnickou osobou, je uveden v odstavci 1 písm. c); členství zaniká pouze v případě, že nejde o zánik právnické osoby s právním nástupnictvím, kdy dochází k přechodu členství na právního nástupce.

V odstavci 2 se upravuje zánik společného členství a jeho změna na členství individuální.

K článku XVI:

Ustanovení o hospodaření společenství a způsobu nakládání s jeho majetkem vychází z příslušných ustanovení zákona o vlastnictví bytů v současném znění. V novele provedené zákonem č. 451/2001 Sb. se zejména výslovně stanoví v § 9 odst. 1 tohoto zákona možnost společenství nabývat věci a práva a jiné majetkové hodnoty za podmínek a pro účely v tomto zákonném ustanovení uvedené, v § 9a odst. 3 se upravuje výslovně aktivní legitimace společenství k vymáhání plnění povinností uložených členům společenství jako vlastníkům jednotek .

K článku XVII:

Účelem tohoto ustanovení je upravit v návaznosti na ustanovení o povinnosti placení příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na úhradu za služby, určit postup při vyúčtování záloh na úhradu za služby (odstavec 2) a postup při vyúčtování příspěvků na správu domu, resp. při převodu části těchto prostředků do následujícího roku

(odstavec 3). Ustanovení odstavce 2 navazuje na pravidla pro vyúčtování nákladů na tepelnou energii a na vytápění a poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům (vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele).

Zákon o vlastnictví bytů ani nové vzorové stanovy společenství nedávají vlastníkovi jednotky jednoznačné právo na vyúčtování zálohového příspěvku na správu domu (čl. XIV) a na druhé straně ani neukládají výboru povinnost tento příspěvek vůči jednotlivým vlastníkům vyúčtovat (čl. XVII). Zálohová forma příspěvku, o které není pochyb (viz § 15 odst. 2 zákona), však nepřímo potřebu vyúčtování vyvolává (záloha účetně představuje závazek společenství vůči jeho členovi), a to bez ohledu na to, zda po vyúčtování zálohy dojde i k faktickému vypořádání rozdílu mezi uhrazenou zálohou a vynaloženými náklady, tj. finančnímu vypořádání přeplatku nebo nedoplatku vzniklého z vyúčtování.

V zákoně ani ve stanovách není uvažováno s členěním celkového příspěvku na správu na krátkodobou zálohu na provozní náklady (např. pojištění, revize, správu domu zajišťovanou výborem samosprávy nebo zaměstnancem družstva apod.) a dlouhodobou zálohu na financování oprav, rekonstrukcí a modernizací, tak jak je v bytových družstvech i SVJ obvyklé. Proto vzorové stanovy schválené vládou pracují pouze s jednou zálohou na správu a její nevyčerpaný zůstatek převádí do následujícího roku. Tento postup v podstatě předpokládá pouze tvorbu dlouhodobé zálohy (nikoliv krátkodobé – ročně zúčtovatelné zálohy), která bude používána na úhradu všech nákladů na dům, nejen oprav, rekonstrukcí a modernizací, nebude se s jednotlivci vyúčtovávat a nevyčerpaný zůstatek se vždy převede do dalšího roku.

Takový postup by asi nebyl možný v SVJ, jehož členem je se svými dosud nepřevedenými byty i družstvo. Pokud se SVJ rozhodne zachovat dosavadní praxi členění celkového příspěvku na správu domu na krátkodobou a dlouhodobou zálohu (kdy ta první se vyúčtuje a obvykle i vypořádá, zatímco ta druhá se vyúčtuje, ale nevypořádává), doporučujeme to upravit ve stanovách.

Pokud takovou úpravu obsahuje už prohlášení vlastníka nebo smlouva o převodu jednotky, je možné ji ve stejné, příp. podrobnější podobě přenést i do stanov. Nebo je možné analogicky použít příslušná ustanovení o nájemném ze stanov nebo vnitřních směrnic družstva.



Aktuality / Semináře
/ Partnerské akce
PRODEJ DOMŮ A BYTŮ Z VLASTNICTVÍ MĚSTA BRNA DO VLASTNICTVÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
Privatizace bytů na Lesné? Zapomeňte, vzkazuje město

Naši partneři

KONTAKTNÍ INFORMACE
  • Klientské centrum
    info@vasspravce.cz
  • Evidence /účetnictví
    info@vasspravce.cz
  • Technické služby
    info@vasspravce.cz
  • Havarijní služba 24H
  • VÁŠ SPRÁVCE CZ, družstvo

    Pracoviště: Výstaviště 405/1
    Kongresové centrum
    603 00 Brno

  • Tel: 00420 602 711 091
  • Email: info@vasspravcecz.cz
  • www.vasspravcecz.cz